Karel Ligocki a pokus o nový rekord ve    dvanáctihodinovce ultrabruslení ve Studénce.

Co napsat? Znám ho dobře, vždyť je jedním ze spoluzakladatelů IUSTITIE OMNIBUS a nahovořil jsem a napsal o něm tolik, že by to vydalo snad i na knížku. Zasedl jsem tedy k počítači a po dlouhém čekání na nit inspirace jsem se začetl do reportáže Jana Kopera na stránkách společnosti SAS – sportovní areály Studénka. Pojednává o rekordu z 30. března 2009 a myslím, že osobnost Karla velmi dobře připodobňuje.

Nezměrná vůle překonat nepřekonatelné. Tak by se dala nazvat touha překonat sám sebe a posunout laťku zase o něco výš. To se opět, již po sedmé, podařilo třiapadesátiletému maratonci Karlu Ligockému v pondělí 30. března 2009 na zimním stadiónu ve STUDÉNCE. Vytvořil zde nový rekord ve dvanáctihodinovém ultrabruslení a posunul tak hranice lidských možností do neuvěřitelných dimenzí. Dalo by se říci, že Karel Ligocki zraje jak dobré víno. ,,Čím starší, tím lepší. " Když se 28. února 2001 poprvé vydal na souboj s časem a kilometry, dosáhl po dvanácti hodinách bruslení na hranici 148 km. 590 m. V roce 2005 to už bylo o 60 km. víc. Rekord tehdy činil 209 km. 336 m. Ve Studénce teď chyběly 4 km. 890 m, aby rozdíl mezi prvním a posledním rekordem dosáhl na rovných 100 km. Poprvé se jelo ve dne a Karel Ligocki vyrazil na dvanáctihodinovou trať v 6 hodin a 9 minut. Podle pokynů svého trenéra jel svižně, avšak nikoliv tak, aby začátek přepálil. Po hodině jízdy najel průměrnou rychlostí 23,15 km/hod. 169 kol a vytvořil si tak slušný náskok. V druhé hodině mírně zpomalil na 21,92 km/hod. Pravidelným kroužením si však svůj náskok udržoval. Třetí hodina začala taky v pohodě, ale v 8:25 hod. se jeho tvář zkřivila strašnou bolestí a Karel zastavil.  ,,Záda“. Členové jeho týmu okamžitě začali s masáží a nátěrem bolestivého místa hřejivou mastí. Po minutě opět vyrazil na trať. Způsob jízdy a v bolestivé grimase zkřivená tvář však nevěstily nic dobrého. Trenér Jan Kopera, který prostřednictvím tahačů Rostislava Hypla, Radima Pleška a Davida Palackého s Karlem během jízdy komunikoval, byl na váhách, zda pokus o rekord ukončit a zbavit tak svého svěřence nezměrného utrpení, nebo ho nechat pokračovat. Karel však není žádný šňůrkař. V Tantalových mukách pokračoval svůj boj s časem, kilometry a bolestí. Časové ztráty při mazáních a masážích, které nyní byly nutné každou hodinu, dokázal vždy zrychleným tempem dohnat a náskok získaný na začátku pokusu byl k nezaplacení. V poslední hodině dvanáctihodinovky tahači a početné obecenstvo, z jejichž řad zazněl okřídlený slogan stříbrného plátna ,,Vydž Prdka vydrž," dokázali znaveného rekordmana vyhecovat k závěrečnému finiši. Přesně v 17:54 hod. Karel ujel 1745 kol a o půl kola tak překonal dosavadní rekord, který měl hodnotu 238 km a 996.5 m. Od svého trenéra pak dostal pokyn zbývající čas v poklidu dojet. Nicméně Karel v těchto 15 minutách urazil ještě 4,6 km. Ve dvanáctihodinovce tak vytvořil nový rekord v hodnotě 243 km. 723 m. Průměrná rychlost činila 20,31 km/hod. Pro představu, je to vzdálenost ze Studénky do Jihlavy. Silou svého ducha a nezměrnou vůli tak překonal a pokořil strašlivou bolest, kilometry a čas. Jak později uvedl, v pátek pracoval celou směnu venku na dešti a prochladl. To se pak negativně projevilo právě při pokusu o rekord. Ztráty tak spolu se zastávkami na WC dosáhly 11 - 12 min. Nebýt zranění, hranice 250 km. by zcela jistě padla. Slova uznání, úcta a vřele poděkování za tak heroický výkon náleží Karlu Ligockému plným právem.

Co dodat závěrem?

Je nám ctí, všem sportovním příznivcům a lidem „Velkého srdce“ oznámit, že dne 29. března 2010 se na ledové ploše zimního stadiónu ve Studénce, pokusí maratonec Karel Ligocki o pokoření svého rekordu z minulého roku a ustanovení nového rekordu ve dvanáctihodinovce ultrabruslení s hodnotou dosažení 250 ujetých km.

Attachments:

Plakát ke stažení v PDF formátu

[ ]

325 Kb